Základním principem akumulačních kamen (někdy také kachlových kamen) je dlouhý interval přikládání. Nejobvyklejší kamna se staví s intervalem přikládání 12 hodin. To znamená, že jednou za 12 hodin se do kamen vloží velká dávka paliva a z ní uvolněná energie se uloží do velké masy šamotu. Poté je předávána rovnoměrně do okolí formou zdravého sálavého tepla až do přiložení další dávky paliva.

Základním principem sporáku je vaření, pečení a sušení. Vedlejším produktem je tepelná energie, pomocí níž dokážeme vytopit kuchyň a někdy i celý dům. Každý sporák je opatřen topeništěm, plotnou, troubou a tahovým systémem. Na rozdíl od ostatních spotřebičů je dimenzován pro vaření, čemuž je přizpůsobeno i topeniště na malé dávky paliva. Obestavba je tvořena akumulačními materiály (šamot, kachle), které akumulují uvolněnou energii a formou zdravého sálavého tepla předávají do okolí.

Akumulační krb vypadá na první pohled podobně jako krb teplovzdušný. Ke svému provozu ale nepotřebuje ventilační mřížky, protože nevyužívá princip ohřívání horkého vzduchu, nýbrž princip sálání. Krb se za první tři až čtyři hodiny hoření nabije vytvořenou tepelnou energií, kterou poté příjemně sálá do svého okolí.

Základním principem teplovzdušného krbu je proudění, neboli konvekce, vzduchu. Studený vzduch vstupuje ve spodní části do komory krbu, kde se ohřívá, a teplý vystupuje zpět do místnosti horním otvorem (nejčastěji ventilační mřížkou). Po odevzdání části tepla do stropních a stěnových konstrukcí domu začne ochlazený vzduch klesat a v důsledku podtlaku se vracet zpět do spodní části komory krbu.

Moderní teplovodní krby jsou schopny maximum tepelné energie uložit do akumulační nádrže. Stejně jako akumulační krby či kamna tak nepřetápí interiér a jsou vhodným topidlem pro moderní domy s lepšími energetickými standardy.

.